GRAMATIKA
Slovesné časy v angličtině
Slovesné časy minulé
Předminulý čas
The Past Perfect Tense
Předminulý slovesný čas se vztahuje k ději v minulém čase, který se stal (a je ukončen) před jinou činností v minulosti. Tvoření je pro všechny osoby stejné:
- Kladná věta: Podmět + had + příčestí minulé + zbytek věty. (I had seen him before I met you.)
- Zápor: Podmět + hadn't (had not) + příčestí minulé + zbytek věty. (I hadn't seen him before I met you.)
- Otázka: převrácením slovosledu – Had (hadn't) + podmět + příčestí minulé + zbytek věty?
Použití:
- předminulý čas se používá k podívání se do doby v minulosti a vztahuje se k události, která se stala před tím.
Minulý čas prostý
The Past Simple Tense
Tvoření je pro všechny osoby stejné:
- Kladná věta: Podmět + sloveso v minulém tvaru + zbytek věty. (I went to Manchester two weeks ago.)
- Zápor: Podmět + didn't (did not) + sloveso v infinitivu + zbytek věty. (I didn't go to Manchester three weeks ago.)
- Otázka: Did + podmět + sloveso v infinitivu + zbytek věty? (Did you enjoy the meal?)
Použití:
- k vyjádření ukončeného děje v minulosti,
- k vyjádření děje, který následuje za jiným v příběhu, vyprávění apod.,
- k vyjádření minulé události nebo zvyku.
Předpřítomný čas
The Present Perfect Tense
Předpřítomný čas znamená „před teď“, nevyjadřuje, kdy se událost stala; při použití přesného času je nutné použít minulý čas prostý.
Tvoření:
- Kladná věta: Podmět + have (3. os. j. č. has) + příčestí minulé + zbytek věty. (He has lived in Rome.)
- Zápor: Podmět + haven't (3. os. j. č. hasn't) + příčestí minulé + zbytek věty. (The taxi hasn’t arrived.)
- Otázka: Have (has) + podmět + příčestí minulé + zbytek věty? (Have you ever been to France?)
Použití:
- vyjadřuje děj, který začal v minulosti a stále pokračuje,
- vyjadřuje děj, který se stal někdy v našem životě, událost se stala v minulosti a je ukončena, ale účinek je stále „cítit“; není důležité, kdy se děj odehrál,
- vyjadřuje minulou událost, která má přítomný následek, děj je obvykle v nedávné minulosti.
- vyjadřuje stav nebo vztah, který trvá od minulosti až do přítomnosti.
Přítomné a budoucí časy
The Present Tenses and the Future Forms
Přítomný čas prostý
The Present Simple Tense
Jeden z nejběžnějších časů v angličtině.
Tvoření:
- Kladná věta: Podmět + sloveso (3. os. j. č. -s) + zbytek věty. (I go to school every day.)
- Zápor: Podmět + don't (3. os. j. č. doesn't) + sloveso + zbytek věty. (I don't stay at home.)
- Otázka: Do (3. os. j. č. does) + podmět + sloveso + zbytek věty? (Do you like ice-cream?)
Použití:
- k vyjádření činnosti, která se stále opakuje, zvyku,
- k vyjádření děje, který je vždy pravdivý,
- k vyjádření děje, který je stejný po dlouhou dobu, stavu.
Předbudoucí čas
The Future Perfect Tense
Předbudoucí čas se příliš nepoužívá; tvoří se podobně jako čas předminulý a předpřítomný použitím slovesa have. Vyjadřuje, že událost bude ukončena před určitým časem.
- I’ll have done all my work by this evening. (Dnes večer už budu mít všechnu práci hotovou.)
Budoucí tvary
The Future Forms
V angličtině není žádný budoucí čas jako takový, nicméně je zde několik tvarů, které se mohou vztahovat k budoucnosti – tři z nich jsou will,going to a přítomný čas průběhový. Rozdíl mezi nimi není v blízkosti nebo vzdálenosti budoucnosti, ani v jistotě; mluvčí volí budoucí tvar v závislosti na době, kdy bylo učiněno rozhodnutí a jak se mluvčí na budoucí událost dívá.
1. Předvídání (will, going to)
Will se nejčastěji používá jako pomocné sloveso ukazující na budoucí čas, vyjadřuje budoucí fakt nebo předvídání – to se nazývá „čistou budoucností“ nebo budoucím časem prostým. (We will be away for two weeks.) Will použité pro předvídání může být založeno více na názoru než na faktu. (I think Laura will do very well in her exams. She works hard.)
Going to se také může použít u předvídání, zvláště, když je založeno na přítomném faktu, je zde nějaký důkaz, že se něco určitě stane. (She is going to have a baby. (Bude mít dítě. – Je vidět, že je těhotná.)
Někdy není mezi will a going to žádný rozdíl.
2. Rozhodnutí a záměr (will, going to)
Will se také používá jako modální pomocné sloveso k vyjádření rozhodnutí, záměru nebo nabídky vytvořené v okamžiku mluvení (I’ll have the steak please.) Going to se používá k vyjádření budoucího plánu, záměru nebo rozhodnutí vytvořeného před okamžikem mluvení (When I grow up, I’m going to be a doctor.)
3. Dohody (přítomný čas průběhový)
Přítomný čas průběhový se může použít k vyjádření budoucí dohody mezi lidmi, to se obvykle vztahuje k blízké budoucnosti. (We’re going out with Jeremy tonight.) Někdy není rozdíl mezi odsouhlasenou dohodou (přítomný čas průběhový) a záměrem (going to) (We’re going to get / we’re getting married in the spring.)
Průběhový a pasivní tvar
The Active and the Passive
Všechny tyto časy mohou být použity ve tvaru průběhovém a pasivním tvaru:
Průběhový čas
(The Continuous Tenses)
- We were walking across the field when we were attacked by a bull.
- I’ve been learning English for years.
- What are you doing on your hands and knees?
- Don’t phone at 8.00. We’ll be eating.
Průběhový tvar klade důraz na délku činnosti:
- Jsme-li si vědomi doby mezi začátkem a ukončením činnosti, která však není trvalá. (I’m staying with friends until I find a flat.)
- Protože činnost probíhá určitou dobu, může být přerušena. (Am I disturbing you? No. I’m just doing the ironing.)
- Činnost nemusí být ukončena. (Who’s been drinking my beer? – Nějaké zbylo.)
- Činnosti označované určitými slovesy trvají delší dobu, např. live, work, play; použití průběhového tvaru poukazuje, že činnost byla dočasná, omezená. (Hans is living in London while he’s learning English.)
- Činnosti označované jinými slovesy trvají kratší dobu, např. lose, break, cut, hit; použitím průběhového tvaru říkáme, že činnost probíhala déle nebo na zvyk. (I’ve been cutting the grass. – Několik hodin.)
Pasivní tvar (The Passive)
- When I got to the party, Peter had been arrested for fighting.
- This picture was painted by Canaletto.
- She has been thrown through the window twice.
- These books were printed in London.
- It will have been done by tomorrow.
- Trees will be planted.
Pasivní věty se zaměřují více na předmět než vykonavatele děje (Hamlet, one of the greatest tragedies, was written in 1599.) Ve většině případů se nepoužívá „by“ a vykonavatel (Hamlet was written by W. Shakespeare.), protože vykonavatel není důležitý, není znám nebo je znám obecně. (This house was built in the seventeenth century.)
Přehled slovesných časů
- přítomný:
- I ask – táži se [opakovaně delší dobu].
- I am asked – jsem tázán [opakovaně delší dobu].
- I am asking – dotazuji se [právě teď].
- I am being asked – jsem dotazován [právě teď].
- předpřítomný – perfect = pre-present:
- I have asked – tázal jsem se [v minulosti po delší dobu a dotazování může trvat, nebo mít následky do přítomnosti]
- I have been asked – byl jsem tázán [v minulosti po delší dobu a dotazování nebo jeho následky zasahují do přítomnosti]
- I have been asking – dotazoval jsem se [dotazování trvalo v určité době v minulosti a jeho následky nebo trvaní opět zasahují do přítomnosti]
- I have been being asked – byl jsem dotazován [byli jste dotazováni v minulosti po určitou dobu a následky nebo trvaní zasahují do přítomnosti]
- minulý – past = preterite:
- I asked – tázal jsem se [dotazování trvalo v minulosti po delší neurčitou dobu]
- I was asked – byl jsem tázán [byli jste tázáni v minulosti po delší neurčitou dobu]
- I was asking – dotazoval jsem se [dotazovali jste se po určitou dobu v minulosti]
- I was being asked – byl jsem tázán [byli jste tázáni po určitou dobu v minulosti; v případě použití průběhového času -ing by se měl čas upřesnit příslovečným určením.]
- předminulý – plusperfect = pre-preterite:
- I had asked – tázal jsem se [dotazování se odehrává v minulosti po delší neurčitou dobu, je následováno jinou událostí, a tudíž nemůže zasahovat přímo do přítomnosti]
- I had been asked – byl jsem tázán [byli jste tázáni po delší neurčitou dobu v minulosti a dotazování bylo v minulosti ukončeno, je následováno jinou událostí, a tudíž nemůže zasahovat přímo do přítomnosti]
- I had been asking – dotazoval jsem se [dotazování trvalo po určitou dobu v minulosti a bylo v minulosti ukončeno, je následováno jinou událostí, a tudíž nemůže zasahovat přímo do přítomnosti]
- I had been being asked – byl jsem dotazován [dotazování trvalo v minulosti po určitou dobu a bylo v minulosti ukončeno, avšak bylo následováno jinou událostí, a tudíž nemůže přímo zasahovat do přítomnosti]
- budoucí – future:
- I will [shall] ask – budu se tázat [budete se tázat po delší neurčitou dobu]
- I will [shall] be asked – budu tázán [budete tázáni po neurčitou dobu]
- I will [shall] be asking – budu se dotazovat [dotazování bude trvat po určitou dobu; při použití průběhového času -ing by se měl čas upřesnit příslovečným určením, jinak význam výrazu I will ask a I will be asking je v podstatě stejný].
- předbudoucí – future perfect:
- I will [shall] have asked – budu se tázat [již víte, že po ukončení právě probíhající události se budete tázat po neurčitou dobu].
- I will [shall] have been asked – budu tázán [již víte, že po ukončení právě probíhající události budete tázáni po neurčitou dobu].
- I will [shall] have been asking – budu se dotazovat [pravidla stejná jako v předchozích případech, avšak při použití průběhového času událost probíhá jakoby „zrovna teď“, a tudíž čas nebo místo atd. je vhodné upřesnit].
- I will [shall] have been being asked – budu dotazován [pravidla jsou stejná jako v předchozím případě, avšak kvůli použití slovesa being budete dotazováni po určitou dobu].
- podmiňovací přítomný – present conditional:
- I should ask – měl bych se tázat.
- I should be asked – měl bych být tázán.
- I should be asking – měl bych se dotazovat.
- I should be being asked – měl bych byt dotazován.
Další podmiňovací způsoby jsou could [mohl bych] nebo would [byl bych].
- podmiňovací minulý – perfect conditional:
- I would have asked – byl bych se tázal [kdykoliv v neurčitou dobu].
- I would have been asked – byl bych býval tázán [kdykoliv v neurčitou dobu].
- I would have been asking – byl bych se tázal [právě teď].
- I would have been being asked – byl bych býval tázán [právě teď].
- neurčitek přítomný – present infinitive:
to ask – tázat se [tázat se po delší neurčitou dobu]; to be asked – být tázán [být tázán po delší neurčitou dobu]; to be asking – dotazovat se [tázat se právě teď v nějaký určitýčas]; to be being asked – být dotazován [být dotazován právě teď v nějaký určitý čas].
- neurčitek minulý – perfect infinitive:
- to have asked – tázat se [ovlivňuje přítomnost, dotazování probíhalo nebo stále probíhá po neurčitou, delší dobu];
- to have been asked – být tázán [stejně jako v předchozím případě];
- to have been asking – dotazovat se [ovlivňuje přítomnost, dotazování probíhalo v určité době v minulosti nebo stále probíhá a probíhá právě v tom okamžiku, když říkáme tuto větu];
- to have been being asked – být dotazován [stejně jako předchozí případ, avšak průběh je vyjádřen slovesem being, ne asking].
- přechodník přítomný – present gerund:
- to be asking – tázaje se [Who is the gentleman sitting in the hall? – Kdo je ten pán sedící v hale?];
- being asked – být tázán.
- přechodník minulý – perfect gerund:
- having asked – tázav se [Having finished his work, he went home. – Když skončil svou práci, šel domů.];
- having been asked – být tázán [Having been asked for help, he promised to come at once. – Když byl požádán o pomoc, slíbil, že hned přijde.].